Předmatematické představy označují soubor dovedností v takových oblastech, které dítěti v budoucnu umožní učit se matematice. Nejsou izolovaným předmětem v běhu dne mateřské školy, ale prolínají se téměř všemi aktivitami. Váží se na běžný život, ale také na ostatní činnosti nejen ve školce.

Například: „Přípravu na školní matematiku nelze realizovat bez jazykové přípravy.“ (Předmatematické činnosti pro předškolní vzdělávání, Michaela Kaslová). Podle Kaslové je tato vazba natolik silná, že je třeba ji v předškolním věku věnovat hlubší pozornost. Díky znalosti jazyka a zejména porozumění zadání (příběhu) a následující otázce či úkolu je možné ve školním věku úspěšně řešit například slovní úlohy. Tato dovednost se rozvíjí v mateřské škole čtením pohádek s porozuměním a vyprávěním příběhů, popisem ilustrací apod. Další dovedností je například čtení informací z obrázku nebo porozumění piktogramům. Komplexní informace o předmatematických činnostech v MŠ včetně odkazů na psychologické a kognitivní zvláštnosti předškolního věku můžeme nalézt např. v publikacích Michaely Kaslové. „Aktivity mají většinou formu hry, avšak sama hra předmatematické výchově těžko vyhovuje, její role je naplněna, pokud s ní učitel pracuje cíleně, komentuje, rozebírá ji apod., tedy pokud je na to učitel odborně připraven.“ (Předmatematické činnosti pro předškolní vzdělávání, Michaela Kaslová)

PŘEHLED OBLASTÍ, KTERÉ ROZVÍJÍME

1/ Správné porozumění otázce (patří sem otázky otevřené i uzavřené)

  • Je toto jablko červené? (ano/ne – uzavřená otázka)
  • Jakou barvu má toto jablko? (červenou, žlutou, zelenou – otevřená otázka zahrnuje širokou škálu možných odpovědí)

2/ Užití celé věty při odpovědi

  • Kam bys chtěl jít dnes odpoledne ven? Dnes odpoledne bych chtěl jít na hřiště.
  • Koho potkala Červená karkulka v lese? Červená karkulka v lese potkala vlka. Kde byl vlk schovaný? Vlk byl schovaný za keřem.

3/ Porovnávání, Porovnávat můžeme:

  • trojrozměrné objekty – můžeme je uchopit, ohmatat, dotknout se jich (věci, zvířata, osoby),
  • dvojrozměrné objekty (plošné) – lze na ně ukázat, dotknout se jich, ale nelze je uchopit (obrázky, stíny, fotografie),
  • zvuky (řeč, hudba, podupy, potlesky),
  • významy sdělení, děje – v předškolním věku náročné,
  • pohyb nebo celé choreografie – v předškolním věku náročné.

4/ Přiřazování podle předem zadaných požadavků (dvojice, trojice, n-tice)

  • Vytváření dvojic stejnorodých – ponožka – ponožka, kladivo – kladivo, struhadlo – struhadlo, studené – studené
  • Vytváření dvojic různorodých – hrneček – podšálek, svíčka – svícen, kladivo – hřebík, jehlice – vlna, hebké – drsné 30

5/ Třídění – vytváření skupin

Zahrnuje velice obsáhlý proces, vyžadující přesné zadání.

  • Třídění na „je – není“ to kulaté, sladké, modré, hebké
  • Třídění na „zelené a modré“, „hrášek a čočku“, „kluky a holky“, „živé a neživé“
  • Třídění v prostoru s trojrozměrnými objekty, na ploše např. pomocí čáry na pracovním listě („Pokud se dítě soustředí na práci s tužkou, nemusí se dostatečně soustředit na podstatu činnosti.“) Předmatematické činnosti pro předškolní vzdělávání, Michaela Kaslová)
  • Třídění v čase – teď, dnes, včera, zítra, ráno, večer, jaro, léto, rok 6/ Uspořádání – vyjadřuje vzájemný vztah prvků •
  • Starší, mladší, menší, větší, blíž, dál, výš, níž, (v porovnání s čím/kým) • Stojí před, stojí za, mezi, vedle, hned před, hned za, u
  • Nahoře, dole, vpředu, vzadu, na, v, pod, vedle, hned vedle • První, poslední, uprostřed 7/ Uvažování a usuzování
  • Uvažování je mentální proces, v němž se zpracovávají informace, možnosti, které jedinec hodnotí podle vlastních či zadaných kritérií.
  • Usuzování je proces, kdy ze známých informací a logických vazeb mezi nimi dospějeme k informaci nové.

8/ Kvantita

  • Nemusí být vyjádřena vždy číslem, podobně číslo nemusí mít vždy význam kvantity.
  • Množství objektů vyjadřujeme slovy mnoho, příliš, hodně, nepředstavitelně, několik, pár, trochu, vícekrát, párkrát.
  • Patří sem porovnávání množství různými strategiemi – stejně, více, méně, větší, menší, nejmenší.
  • 9/ Číslo • Číslo bez významu kvantity – číslo neurčuje počet, např. hráč č. 6
  • 10/ Počet
  • Chápání čísla jako počtu – k číslu 6 přiřadím šest puntíků nebo šest rohlíků nebo šest dětí
  • Počítání po jedné
  • Určování počtu objektů naráz, na první pohled

11/ Kombinatorika

„Jde o aktivity, které rozvíjejí alternativní myšlení ve smyslu: Jde to jinak? Jak? Kolik mám možností? Uvažovat o tom, zda je možné řešit problém, situaci jinak, a přesto správně, s respektováním zadaných požadavků, znamená vytvářet podmínky pro rozvoj tolerance.“ (Předmatematické činnosti pro předškolní vzdělávání, Michaela Kaslová)

Jedná se o intelektově náročnější aktivitu, která není vhodná pro práci ve skupinách.

12/ Orientace v prostoru a na ploše – příprava na geometrii

  • Stříhání, překládání papíru
  • Modelování, práce se stavebnicí, vytváření představ